Sršeň asijská — invazní druh ohrožující včely i lidi
Sršeň asijská: invazní druh ohrožující včely i lidi. Jak ji poznat, kde hnízdí, jak nebezpečná je, likvidace hnízd a prevence. Profesionální zásah.
Vespa velutina nigrithorax
Sršeň asijská je invazní druh, který se rychle šíří Evropou a od roku 2024 je potvrzen i v Česku. Je agresivnější než naše sršeň obecná, napadá včelstva a její bodnutí může způsobit vážnou alergickou reakci. Nález hnízda je nutné hlásit a nechat profesionálně odstranit.
🐝
Jak vypadá sršeň asijská?
Sršeň asijská se od naší sršně obecné liší zbarvením a velikostí:
- Velikost dělnice: 25–30 mm (menší než sršeň obecná)
- Velikost královny: Až 35 mm
- Hruď: Zcela černá (sametově tmavá)
- Zadeček: Tmavý s úzkým žlutooranžovým pruhem na 4. segmentu
- Nohy: Žluté špičky — charakteristický znak (proto přízdívka „sršeň se žlutýma nohama“)
- Hlava: Černá zepředu, oranžová tvář
Rozdíl od sršně obecné: Sršeň obecná (Vespa crabro) je větší (až 35 mm), má žlutohnědé zbarvení s výraznými žlutými pruhy. Sršeň asijská je celkově tmavší s charakteristickými žlutými konci noh.
Kde se sršeň asijská vyskytuje?
- Koruny stromů: Hlavní hnízdo ve výšce 10–30 m, kulovité, průměr až 80 cm
- Keře a žívé ploty: Menší primární hnízda na jaře
- Půdy a podkroví: Někdy hnízdí i pod střechou budov
- Okolí včelstev: Loví včely přímo u úlů
- Ovocné sady: Přitahována zrálým ovocem
Sršeň asijská pochází z jihovýchodní Asie. Do Evropy byla zavlečena v roce 2004 (Francie) a od té doby se šíří rychlostí 60–80 km ročně. V ČR byly první nálezy potvrzeny v roce 2024.
Jak poznat přítomnost sršně asijské?
Tmavý hmyz u úlu
Sršně asijské se vznáší před vchodem do úlu a napadá vrácející se včely.
Velké hnízdo na stromě
Kulovité papírové hnízdo ve výšce, průměr 40–80 cm, šedohnědé s bočním vstupem.
Malé jarní hnízdo
Na jaře královna staví malé primární hnízdo (velikost tenisového míčku) v keřích nebo pod střechou.
Sršně u ovoce
Skupinky tmavých sršní na spadaném ovoci, zejména na hruškách a hroznovém víně.
Mrtvé včely pod úlem
Sršeň asijská požírá hlavu a hruď včel — pod úlem nacházíte zbytky zadečků.
Povinnost hlášení: Při nálezu sršně asijské nebo jejího hnízda jste povinni to nahlásit na AOPK ČR (Agentura ochrany přírody a krajiny) nebo na infolinku invazních druhů.
Rizika pro zdraví a prostředí
Rizika pro lidi:
- Bodnutí: Bolestivější než u vosy, žihadlo je delší a pronikne i přes tenký oděv
- Alergická reakce: U alergiků může vyvolat anafylaktický šok
- Agresivita: Brání hnízdo ve větším okruhu než sršeň obecná
- Vícenásobné bodnutí: Na rozdíl od včely může bodat opakovaně
Rizika pro ekosystém:
- Decimace včelstev: Jedna kolonie sršní spotřebuje až 11 kg hmyzu ročně, z toho velkou část tvoří včely
- Ohrožení opylování: Snížení populace opylovačů
- Konkurence: Vytlačuje původní druhy hmyzu
Jak postupovat při nálezu
Co můžete udělat sami
- Nepřibližovat se k hnízdu: Dodržte odstup minimálně 5 metrů
- Zdokumentovat: Vyfotit jedince nebo hnízdo z bezpečné vzdálenosti
- Ohlásit nález: Kontaktovat AOPK ČR nebo místní úřad
- Varovat okolí: Upozornit sousedy a kolemjdoucí
- Nepokouše se o likvidaci: Hnízdo nikdy neodstraňujte sami!
Profesionální likvidace (nutná)
- Specialistický tým: Zásah v ochranných oblecích s odpovídající technikou
- Insekticid: Aplikace přímo do hnízda ve večerních hodinách
- Odstranění hnízda: Fyzické odstranění a likvidace po úhynu kolonie
- Monitoring: Kontrola lokality v následujících týdnech
- Cena: 3 000–8 000 Kč dle polohy hnízda, konzultace ZDARMA
Prevence
Pro včelaře:
- Instalovat ochranné mřížky na úly (oko 5,5 mm — proletí včela, ne sršeň)
- Monitorovat přítomnost sršní u úlů od dubna do listopadu
- Na jaře rozmístit lapače na královny (láhvové pasti s návnadou)
Pro domácnosti:
- Nezanechávat spadané ovoce na zemi — přitahuje sršně
- Kontrolovat okolí domu na jaře — hledat malá primární hnízda
- Sítě do oken zamezují proniknutí do místností
Často kladené otázky o sršni asijské
Potřebujete pomoc?
Objednejte si průzkum zdarma — ozveme se do 15 minut. Platíte jen dopravu.